Provádění opatření na kontrolu tabáku v zemích Rady pro spolupráci v Perském zálivu, 2008–2020
Rámcová úmluva o kontrole tabáku (FCTC) byla vyvinuta Světovou zdravotnickou organizací (WHO) na pomoc národům při snižování poptávky a nabídky tabáku. V roce 2020 se k FCTC připojilo 182 zemí, které schválily zavedení doporučených opatření pro kontrolu tabáku.
V srpnu 2006 země Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC), včetně Bahrajnu, Kuvajtu, Ománu, Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů (SAE), ratifikovaly FCTC WHO. Vzhledem k jedinečnému politickému, kulturnímu a náboženskému kontextu – a známým snahám tabákového průmyslu ovlivňovat užívání tabáku – v těchto zemích bylo zapotřebí pečlivého prozkoumání převodu opatření FCTC do politiky. Cílem této studie bylo posoudit provádění opatření na kontrolu tabáku FCTC na národní úrovni v šesti zemích GCC.
Ve zprávě o provádění rámcové úmluvy byly země požádány, aby vyplnily základní dotazník o svém pokroku při provádění opatření rámcové úmluvy. Odpovědi na většinu otázek v dotazníku byly ve formátu vyprávění.
Opatření FCTC, která byla zavedena v zemích GCC, byla shromážděna a kódována. Trendy a změny zkoumaly provádění v letech 2008 až 2020.
Výsledky ukazují, že země GCC zavedly většinu opatření FCTC zaměřených na poptávku po tabáku a jeho nabídku, s určitými rozdíly mezi zeměmi, jak je uvedeno níže:
- Bahrajn a Katar prováděly opatření FCTC komplexněji
- Kuvajt a Omán zavedly nejmenší počet opatření FCTC.
- Všechny země GCC zcela zakázaly kouření na pracovištích, zatímco tři země zavedly částečný zákaz v restauracích (Bahrajn, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty).
- Provádění opatření týkajících se cen tabáku a odstranění nezákonného obchodu s tabákem se v zemích GCC pomalu zlepšuje.
- Pouze Omán má omezení reklam na tabák zobrazovaných v médiích.
- Ve většině zemí GCC došlo k pokroku při provádění opatření FCTC týkajících se balení tabákových výrobků, odvykání kouření a prodeje nezletilým.
Vzhledem k vlivu tabákového průmyslu v oblasti Perského zálivu zjištění naznačují potřebu průběžného dohledu, který by sledoval šíření opatření na kontrolu tabáku a vyhodnocoval jejich účinnost. K účinnému řešení užívání tabáku je zapotřebí politického závazku na mezinárodní, národní a místní úrovni.