Format
Scientific article
Publication Date
Published by / Citation
West, R., Evins, A. E., Benowitz, N. L., Russ, C., McRae, T., Lawrence, D., St Aubin, L., Krishen, A., Maravic, M. C., and Anthenelli, R. M. (2018) Factors associated with the efficacy of smoking cessation treatments and predictors of smoking abstinence in EAGLES. Addiction, doi: 10.1111/add.14208.
Original Language

Anglicky

Keywords
Bupropion
nicotine replacement therapy
placebo
smoking cessation
treatment effects
varenicline

Faktory spojené s účinností léčby odvykání kouření a prediktory abstinence kouření u EAGLES

Abstraktní

Cíle

Posoudit (1) jak dalece se liší účinnost farmakoterapie pro odvykání kouření v první linii v závislosti na charakteristikách kuřáků a (2) souvislost mezi těmito charakteristikami a úspěšností pokusů o odvykání kouření.

Navrhnout

Prospektivní korelační studie v kontextu dvojitě zaslepené randomizované studie. Výsledek byl regresován individuálně na každou kovariát po úpravě pro léčbu a poté byl zkonstruován dopředný stupňovitý model. Účinky kovariátů na moderátory léčby byly testovány léčbou × kovariátními interakcemi.

Nastavení

Zdravotnická zařízení ve více zemích.

Účastníci

Údaje pocházely od 8120 kuřáků, kteří byli ochotni pokusit se přestat kouřit, randomizovaných do skupiny léčené vareniklinem, bupropionem, nikotinovou substituční terapií (NRT) nebo placebem v hodnocení nežádoucích účinků v globální studii odvykání kouření (EAGLES) v období od 30 . listopadu 2011 do 13 . ledna 2015.

Měření

Charakteristiky kuřáků měřené na začátku byly země, psychiatrická anamnéza, pohlaví, věk, index tělesné hmotnosti (BMI), etnická skupina, celoživotní sebevražedné myšlenky/chování, úzkost, deprese, agrese, psychotropní léky, anamnéza poruchy užívání alkoholu/návykových látek, věk, kdy začal kouřit, závislost na cigaretách [Fagerströmův test závislosti na cigaretách (FTCD)] a předchozí užívání studovaných léků. Výsledkem byla biochemicky potvrzená kontinuální abstinence v 9.–24. týdnu od zahájení léčby.

Nálezy

Nebyla nalezena žádná statisticky významná léčba × kovariátními interakcemi. Šance na úspěch byly nezávisle pozitivně spojeny s věkem [odds ratio (OR) = 1,01; 95% interval spolehlivosti (CI) = 1,00, 1,01], BMI (1,01; 95% CI = 1,00, 1,02) a věkem zahájení kouření (1,03; 95% CI  =    1,02; 1,04).  Pravděpodobnost byla nezávisle negativně spojena s místem studie v USA (oproti neUSA) (0,53; 95% CI = 0,46, 0,61), černošskou (oproti bělošskou) etnickou skupinou (0,57; 95% CI = 0,45, 0,72), poruchou nálady (0,85; 95% CI = 0,73, 0,99), úzkostnou poruchou (0,71; 95% CI = 0,55, 0,90) a psychotickou poruchou (0,73; 95% CI     =     0,50, 1,07), užívání psychotropních léků (0,81; 95% CI = 0,68, 0,95), FTCD (0,89; 95% CI = 0,87, 0,92) a předchozí užívání NRT (0,78; 95% CI   =   0,67, 0,91).

Závěry

Zatímco řada charakteristik kuřáků – včetně psychiatrické anamnézy, závislosti na cigaretách a předchozího užívání náhradní nikotinové terapie (NRT) – je spojena s nižší mírou odvykání, neovlivňují podstatně účinnost vareniklinu, bupropionu nebo NRT.