Perspektivy poskytovatelů zdravotní péče, uživatelů služeb a rodinných příslušníků o stigmatu duševních onemocnění v zařízeních primární péče: Kvalitativní studie sedmi zemí v Africe, Asii a Evropě na více místech

Format
Scientific article
Publication Date
Published by / Citation
Mirja Koschorke,Nathalie Oexle,Uta Ouali,Anish V. Cherian,Vayankarappadam Deepika,Gurucharan Bhaskar Mendon,Dristy Gurung,Lucie Kondratova,Matyas Muller,Mariangela Lanfredi,Antonio Lasalvia,Andrea Bodrogi,Anna Nyulászi,Mario Tomasini,Rabih El Chammay,Racha Abi Hana,Yosra Zgueb,Fethi Nacef,Eva Heim,Anaïs Aeschlimann,Sally Souraya,Maria Milenova,Nadja van Ginneken,Graham Thornicroft,Brandon A. Kohrt
Original Language

Anglicky

Keywords
stigma
mental health

Perspektivy poskytovatelů zdravotní péče, uživatelů služeb a rodinných příslušníků o stigmatu duševních onemocnění v zařízeních primární péče: Kvalitativní studie sedmi zemí v Africe, Asii a Evropě na více místech

Stigma mezi poskytovateli zdravotní péče je překážkou efektivního poskytování služeb duševního zdraví v primární péči. V zařízeních primární péče bylo provedeno jen málo studií porovnávajících postoje poskytovatelů zdravotní péče a zkušenosti lidí s duševním onemocněním, kteří jsou uživateli služeb v těchto zařízeních. Takový výzkum je nezbytný v různých globálních prostředích, aby charakterizoval stigma a informoval o účinné redukci stigmatu.

Kvalitativní výzkum byl proveden v oblasti stigmatu duševních chorob v zařízeních primární péče v jedné zemi s nízkými příjmy (Nepál), dvou zemích s nižšími středními příjmy (Indie, Tunisko), jedné zemi s vyššími středními příjmy (Libanon) a třech zemích s vysokými příjmy (Česká republika, Maďarsko, Itálie). Kvalitativní rozhovory byly provedeny s 248 účastníky:

- 64 poskytovatelů primární péče,

- 11 správců zařízení primární péče,

- 111 osob s duševním onemocněním,

- 60 rodinných příslušníků lidí s duševním onemocněním.

Data byla analyzována pomocí rámcové analýzy.

Poskytovatelé primární péče schválili určitou ochotu pomáhat osobám s duševním onemocněním, ale uvedli, že nemají odpovídající školení a dohled k poskytování péče o duševní zdraví. Vyjádřili, že lidé s duševním onemocněním jsou agresivní a nepředvídatelní. Někteří uvedli, že duševní onemocnění je nevyléčitelné a duševní péče je zatěžující a vede k vyhoření. Upřednostňovali, aby péči o duševní zdraví poskytovali odborníci. Uživatelé služeb nehlásili vysokou míru diskriminace ze strany poskytovatelů primární péče; měli však omezená očekávání podpory od poskytovatelů primární péče. Uživatelé služeb hlásili internalizované stigma a diskriminaci ze strany členů rodiny a komunity. Poskytovatelé a uživatelé služeb hlásili nespolehlivé dodávky psychiatrických léků a nedostatek zařízení pro důvěrné konzultace. Omezení studie zahrnují provádění kvalitativních rozhovorů v klinickém prostředí a spoléhání se na klinické výzkumníky na některých místech při provádění rozhovorů, což potenciálně zkresluje respondenty, aby prezentovali postoje a zkušenosti o službách primární péče pozitivním způsobem.

Ochota poskytovatelů primární péče komunikovat s lidmi s duševním onemocněním a absolvovat více školení představuje příležitost k řešení stigmatizujících přesvědčení a stereotypů. Tato studie také vyvolává důležité metodologické otázky o nejvhodnějších strategiích pro přesné pochopení postojů a zkušeností lidí s duševním onemocněním.

Doporučení jsou poskytována pro budoucí kvalitativní výzkum o stigmatu:

- kvalitativní pohovory s neklinickým personálem,

- zapojení neklinického personálu do náboru účastníků,

- vedení pohovorů v neklinickém prostředí,

- Partnerství s lidmi s duševním onemocněním s cílem usnadnit sběr a analýzu kvalitativních dat.